Pravidla „začernění“ účetní závěrky ve sbírce listin

Pro obchodní společnosti platí povinnost pravidelně zveřejňovat účetní závěrky ve sbírce listin. To není nic nového. Tuto povinnost je nutné plnit do 30 dnů ode dne schválení nejvyšším orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne. To se týká i obchodních společností, které nevykonávají žádnou aktivitu ani nemají žádný příjem.

Za nesplnění této povinnosti může být společnost sankcionována až do výše 3 % aktiv a v krajním případě může dojít až k nařízení likvidace společnosti – to pokud společnost tuto povinnost nesplní ani na základě výzvy dané rejstříkovým soudem. Pokud jde navíc ještě o plátce DPH, přispěje nesplnění povinnosti k rizikovějšímu hodnocení subjektu se všemi nepříjemnými důsledky.

Obrovské množství společností přesto povinnost zveřejňovat účetní závěrky ignoruje (viz např.: https://www.businessinfo.cz/clanky/nezverejnovani-financnich-vykazu-ve-sbirce-listin-muze-mit-pro-firmy-fatalni-nasledky/ V některých případech jde o lajdáctví, v jiných jsou ale důvody pochopitelné – např. důvodná obava z konkurenčních útoků, nebo také jednoduše nechuť veřejně prezentovat výši svojí marže, kterou zejm. někteří zahraniční investoři považují za „obchodní tajemství“.

Některé společnosti se tak uchýlily k praxi, kdy účetní záznamy sice zveřejňovaly, ovšem částečně začerněné nebo nečitelné. Nejvyšší soud vydal rozhodnutí (ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021) v němž mimo jiné uvádí: „pokud by snad zveřejnění některých údajů účetních záznamů (ve smyslu § 21a odst. 4 zákona o účetnictví) bylo způsobilé přivodit zapsané osobě újmu, bylo by možné uvažovat o tom, že zapsaná osoba by zveřejnila listiny vypočtené v § 66 písm. c) z. v. r. i bez takových údajů.“ Nejvyšší soud tedy připustil, že účetní jednotky mohou založit účetní závěrku do sbírky listin i bez vybraných konkrétních údajů, pokud by jejich zveřejnění mohlo způsobit újmu.

Lze předjímat, že „začernění“ bude obhajitelné pouze u vybraných údajů a s důkladným zdůvodněním, proč by zveřejnění konkrétního údaje mohlo přivodit újmu.

Obchodní společnosti mají také možnost, aby za ně zveřejnění účetní závěrky prováděl správce daně. Stačí kromě samotného přiznání k dani z příjmů právnických osob podat také „Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku“ (tiskopis 25 5404/I). Povinnost účetní jednotky zveřejnit svou účetní závěrku je pak splněna v okamžiku, kdy bylo podání učiněno u příslušného správce daně.